|
Krásná řeka Berounka
|
Berounka je největším levobřežním přítokem Vltavy. Měří necelých 140 km a na své cestě její tok obohacují vody 45 přítoků, z toho 24 levobřežních. Původní název řeky je Mže a právě ta je jednou z řek, z níž Berounka vzniká. Druhou je Radbuza a obě se spojují v Plzni. U Lahovic se pak vlévá do Vltavy. Nejčastějším cílem pěších turistů a cykloturistů v jejím povodí je CHKO Křivolátsko, a protože tok řeky je téměř celý splavný, je vyhledávaným cílem vodáků, kterým je určena Vodácká naučná stezka Berounka. Řeku lemuje od Zvíkovce po Hlásnou Třebáň, měří 82 km a na 14 stanovištích najdete informační tabule s mnoha zajímavostmi o řece, okolní přírodě, geologii, paleontologii a historii. Číslem 3 je označená tabule Setkání s Otou Pavlem a najdete ji na přívozu v Luhu pod Branovem.
|
|
|
Starosta Roztok u Křivoklátu Vladimír Melč (vpravo)
v poslední březnovou sobotu 2008 odemkl řeku Berounku.
(klikni na obrázek pro zvětšení)
|
Informační tabuli č 3 setkání s Otou Pavlem najdete na přívozu v Luhu pod Branovem.
(klikni na obrázek pro zvětšení)
|
Informační tabuli č 3 setkání s Otou Pavlem najdete na přívozu v Luhu pod Branovem.
|
|
|
Křivoklátský vor
|
Legendární stavitel a vrátný voru Jan Havel stavěl Křivoklátský vor v branovském kempu v červenci 2006. K stavbě používal výhradně přírodní materiály, tak jako naši předci.
"…pramen, nejstarší plavidlo našich řek a dílo plavců! Nejzachovalejší a nejpůvodnější práce našich předků, na níž ani staletí nic nezměnilo, sekera, pila, nebozez a drouh jsou stále tytéž nástroje, dnes jako před sty lety. I ta řeka je stále stejná a není divu, že se nemění mnoho ani plavci. Jenom vymírají, neboť noví podnikatelé nechtějí už svěřovat dříví řece, třeba byla nejlacinějším dopravním prostředkem. Nechtějí také těžkou a nebezpečnou práci plavců honorovat úměrně k dnešním životním potřebám. Mladí proto na vodu nejdou a staří řídnou, odcházejí. Za dvacet let už asi nebude plavců, budou tu už jenom trosky jejich slavných part, jako zbytky vymírajících kmenů…"
(J. Morávek, Plavci na Sázavě, 1932)
Křivoklátský vor se chystá k vyplutí po Berounce. V kempu pod Branovem se díla chopili zkušení řemeslníci Jan Havel, který je současně i zkušeným vrátným voru, Josef Beneš, Radek Pospíšil, Karel Kubín a Miloš Červený. "Vor je pro mě droga. Stavěl bych jej klidně každý rok pro chlapskou radost mojí i těchto kluků," ukázal na své parťáky Jan Havel, který je dnes už legendárním vorařem . "Dostal jsem letos ve stejném termínu dvě nabídky ke stavbě voru. Vybral jsem si ze srdečních důvodů, jak říkáme my, trempíci, Starou řeku, tedy Berounku, a to přestože by byla chebská nabídka určitě finančně zajímavější," zdůraznil Jan Havel. Na akci Křivoklátský vor se pracoval už od ledna, kdy se v křivoklátských lesích těžilo dřevo vhodné ke stavbě voru. "Dřevo nám věnovaly Lesy České republiky," upozornil Vladimír Melč. Od dubna se pak kmenové dřevo a veškeré komponenty potřebné ke stavbě voru připravovaly ve Středním odborném učilišti lesnickém Písky. Na vazišti pod Branovem je tedy právě nyní vidět vorový pramen, věrně zhotovený podle technologií z přelomu 19. a 20. století. " Se splavením by neměl být problém. Myslím, že Stará řeka v koutech, kterými budeme plout, nechystá vodákům žádná velká překvapení," uzavřel Jan Havel. Jen v roce 1740 dopravili plavci po řece Berounce asi 1430 vorů dříví.
(napsal Rakovnický deník)
|
|
|
Úvod
Kontakt
|
|
