Gotický hrad Křivoklát je Národní kulturní památkou. První zmínka pochází od kronikáře Kosmy
(*1045) a je z roku 1110. Stojí na ostrožném meandru Rakovnického potoka a je jedním
z nejstarších a nejvýznamnějších hradů českých knížat a králů. Křivoklátu dodaly na významu především časté pobyty Přemysla Otakara I. (*1233), v rámci kterých vzniklo mnoho důležitých královských listin. Právě on zřejmě rozhodl o rozsáhlých stavebních pracích, které se naplno uskutečňovaly po nástupu Václava I. na český trůn (vládl 1230-1253). Tehdy byly zbudovány obvodové hradby, příčný palác a na nejvyšším místě válcová věž. Královským hradem se stal definitivně, když jej Karel IV. (*1316) v roce 1347 vyplatil a uvedl ve svém spise Majestas Karolina mezi korunní hrady, které nesmí nikdy být prodány nebo zastaveny. V témže roce zde sepsal připravenou listinu pro založení Nového města v Praze. Výrazně byl přestavěn Václavem IV. (*1361), jenž nechal zesílit hradební opevnění. V severozápadní části vyrostla věž Huderka a na západě budova nového purkrabství. Později byl velkoryse dobudován Vladislavem Jagellonským (jinak Vladislav II., 1456), a to ve snaze o výraznou královskou reprezentaci. Hrad rád navštěvoval císař Rudolf II. (*1552), jenž zde pořádal hony. Po jeho smrti ztratil Křivoklát na
významu, neboť císařský dvůr se nadobro usídlil ve Vídni. Dalšími majiteli hradu byli
Schwarzenberkové, Vladštejnové a Fürstenberkové, kteří ho v období romantismu v 19. století
přivedli k záchraně restaurováním. Křivoklát vlastnili do roku 1918 (jiné prameny uvádějí
do roku 1929). Nejvýznamnější budovou je Hradní palác, který se skládá ze tří rozsáhlých
křídel. Uvnitř mimo jiné nalezneme fürstenberskou knihovnu se 27 000 svazky. Královský
sál je největší místností na hradě a druhým největším gotickým sálem v Čechách
(po Vladislavském na Pražském hradě).
Obec Křivoklát má 700 obyvatel a skládá se ze dvou částí. První – Budy byla v podhradí založena na přelomu 14. a 15. století jako řemeslnická osada. Ve druhé polovině 16. století byl na návrší nad hradem postaven hospodářský dvůr, který byl základem druhé části obce, Čamrdovsi - později přejmenované na Amalín. Koncem 19. století se k oběma částem Křivoklátu připojila i nedaleké osada Častonice. Obec je hospodářským, kulturním a turistickým centrem regionu.
(klikni na obrázek pro zvětšení)
(klikni na obrázek pro zvětšení)
|
