Na pravém břehu Berounky mezi Skryji a Kouřimeckou rybárnou stojí ve skalách nepatrné
zříceniny hradu Týřov. Nad protilehlým břehem se tyčí obec Týřovice. Hrad stával na
příkrém vrchu nad řekou a vystavěn byl králem Václavem I. (*1205], jenž se zde rád zdržoval. Roku 1249 tady zajal při osobní schůzce svého syna Přemysla a pány jeho strany. Ještě nedlouho před smrtí Václav prodléval na Týřově, kde sepsal a vydal některé rozkazy a listiny. V pozdějších letech se Týřov připomíná na začátku 16. století, kdy byl dán do zástavy Vilémovi Zajíci z Valdeka, jenž zde z rozkazu krále Jana uvěznil Jindřicha z Lipé r. 1315. Markrabě Karel vyplatil s jinými zastavenými hrady i Týřov, který potom nějaký čas náležel přímo koruně a jenom na kratičký čas byl zastaven Janu, synu falckraběte rýnského. Za husitských válek Sigmund zastavil hrad Alšovi ze Šternberka za 3960 kop a po bitvě u Tachova panu Hubartovi z Adleru. V roce 1460 zapsal Týřov král Jiří spolu s jinými statky důvěrníku svému Joštovi z Enzidle, jehož potomci se pak nazývali Tejřovskými. V rodině Enzídlů se udržel Týřov dlouho, jakkoli byly činěny pokusy, aby byl vykoupen. Teprve roku 1577 s povolením krále Maximiliána Jiřík Tejřovský z Enzidle prodal panství v dědičné držení Janovi z Lobkovic. Hrad zatím velmi zpustl
a zřejmě od poloviny 16. století nebyl obýván.
Týřov byl jedním z prvních mimofrancouzských kastelů,
což byl středověký vícevěžový hrad s obvodovou základnou
z přelomu 11. a 12. století. Díky možnosti napadnout nepřítele
z boku byl schopen aktivní obrany. V polovině 13. století vznikl ve středověké Evropě
kastel středoevropského typu jako městský hrad (např. Písek, Kadaň, Domažlice). Nedaleko
hradu Týřov leží Čertova skála, která se tyčí asi 100 m nad Berounkou.
|
