Když rozkvetou stráně, zazelená se háj …
S myšlenkou složit skladbu o nádherném koutu pod Branovem jako vzpomínku na svého souseda, převozníka Karla Proška a spisovatele Otu Pavla, si Václav Svoboda pohrával dlouho. „Asi dva roky mně to leželo v hlavě. Když potom přijde nápad, musí se okamžitě napsat. Pak přijde čas dolaďování,“ řekl 62letý muzikant, jehož valčík dostal konečnou podobu až letos (2007). Veřejně poprvé zazněl v létě při Pochodu krajem Oty Pavla a také při Setkání rodáků. A proč si branovský rodák vybral zrovna valčík? Na to je jednoduchá odpověď: „Protože Branovská polka už existuje. Její refrén mi ležel v šuplíku asi dvanáct let,“ přiznal. V jeho hlavě se už rodí další muzikantský počinek. Třetí branovskou skladbou by měla být opět polka, tentokrát Podštulenka. Těm, kdo neví, co její název znamená, prozradíme, že Štulec je kopec, jenž je stejně jako Mokřinka, dominantou okolí Branova.
(klikněte na obrázky pro zvětšení)
|
